SUNDEJME SI
ORANŽOVÉ BRÝLE

Pohled na veřejné osvětlení bez emocí.

Nenechme se děsit obchodníky se strachem!

Pečujme o naše bezpečí.

Nenechme Prahu zhasnout.

Praha žije i po setmění.

Naše bezpečí není kompromis.

Oranžová nebo bílá?

SUNDEJME SI
ORANŽOVÉ BRÝLE

Pohled na veřejné osvětlení bez emocí.

Nenechme se děsit obchodníky se strachem!

Pečujme o naše bezpečí.

Nenechme Prahu zhasnout.

Praha žije i po setmění.

Naše bezpečí není kompromis.

Oranžová nebo bílá?

Vnímáte rozdíl?

Ilustrativní fotografie bílého a oranžového světla. Fotografie kombinují reálné prvky a digitální úpravy vytvořené s pomocí AI.

Je potřeba vidět věci v pravých barvách

Veřejné osvětlení se v poslední době stalo předmětem silných diskusí. Místo faktů se do debaty často dostávají emoce, zjednodušování a mýty.

Právě proto vznikl web Oranžové brýle – prostor, kde se na světlo díváme bez zkreslení a kde dáváme přednost ověřeným informacím před politikou strachu.

Oranžové světlo sodíkových výbojek nebylo záměrem vývojářů, ale pouhým výsledkem fyzikálních zákonů a chemických procesů, díky kterým světlo ve výbojkách vzniká. Byli si vědomi, že to není ideální stav, zejména z pohledu bezpečnosti, ale bylo to technické řešení poplatné své době.

Dnes máme k dispozici techniku, která umožňuje svítit cíleněji, bezpečněji a chytřeji.

Přesto se objevují snahy vracet město zpět k řešením, která neodpovídají dnešním nárokům na bezpečnost ani kvalitu života.

1. Proč měnit sodíkové výbojky?

Výroba sodíkových výbojek je v EU zakázána, výjimky na některé druhy jen do 2/2027.

Technologicky zastaralé – prakticky nejdou regulovat
Nízký index podání barev
Vysoké provozní náklady
Vyšší energetická náročnost a s ní spojená vyšší produkce CO2

2. Bezpečnost pro chodce i řidiče

LED osvětlení výrazně zvyšuje bezpečnost díky lepšímu a rychlejšímu vnímání detailů i pohybu.

Rychlejší rozpoznání chodců a překážek
Lepší podání barev
Lepší vnímání tvaru v důsledku vzniku tvrdších stínů
Kratší reakční čas řidičů v důsledku snížení nároku na navigaci řidiče

3. Prevence kriminality

LED osvětlení může snížit míru kriminality v ulicích.

Studie z Filadelfie: pokles kriminality o 20 %
Lepší podání barev – lepší rozpoznání obličejů, oblečení nebo pohybu
Lepší viditelnost a periferní vidění = větší bezpečí

4. Vliv na zdraví a cirkadiánní rytmus

Pro potlačení tvorby melatoninu je zásadní jak dlouho a jak jasnému světlu je člověk vystaven. Na někoho působí menší expozice, na někoho nemá vliv ani vysoká expozice.

Veřejné osvětlení zajišťuje relativně malou osvětlenost, navíc se v noci se stmívá až na 60 % světelného výkonu.
V ložnicích běžně svítíme „teplým světlem“ s většinou násobně vyšší intenzitou než jaká se vyskytuje na ulici.
Na čtení je doporučeno světlo o intenzitě 300-500 luxů, což je až desetinásobek těch nejvíce osvětlených ulic.

5. Vliv na zdraví a cirkadiánní rytmus

Na cirkadiánní rytmus člověka může mít vliv i světlo. Souvisí to se syntézou spánkového hormonu melatoninu.

Pokud se člověk vystavuje večer vysokým dávkám světla, může si tento rytmus narušit. Důležitá je také doba, jakou na nás jasné světlo působí.
Každý člověk je ale na světlo citlivý jinak.
Nebezpečných hodnot dosahuje světlo např. v kanceláři (300-500 lx), v nákupním centru (750 lx a více) nebo osvětlení v bytě (kuchyň cca 300 lx)
Ovlivňovat nás může i sledování displejů nebo televize (modré světlo).

Věříme v rovnováhu

Mezi světlem a tmou, mezi ochranou nočního prostředí a bezpečností lidí, kteří musí pracovat, žít nebo třeba cestovat, i když je venku už tma.

Veřejné osvětlení patří mezi základní kritickou infrastrukturu. Jeho fungování je začleněno hned v několika právních předpisech, a proto není možné se na něj dívat jednobarevnou optikou.

Neříkáme, že existuje jedno jediné správné řešení. Říkáme ale, že rozhodování musí vycházet z dat, technických možností a odpovědnosti, nikoli z tlaku neodborníků a jejich zkreslených a zavádějících názorů. A proto si sundejme oranžové brýle a dívejme se na nutné veřejné osvětlení s rozumem.

Nevěřte každému

Oranžovému slovu…

Oranžové názory

X

bílé názory

„Nově instalovaná svítidla v Praze jsou příliš bílá, studená a obsahují vysoký podíl modré složky.“

1.

Nově instalovaná LED svítidla mají většinou náhradní teplotu chromatičnosti (CCT) 3 000 K, což je teplá bílá, která má příjemnější žlutavý odstín s nižším podílem modré složky, než mají světla v barvě neutrálně nebo studeně bílé.

Víte, jakými žárovkami svítíte uvnitř svých domovů?

„Obnova veřejného osvětlení není nutná, stará svítidla mohou svítit dál.“

2.

Obnova svítidel není rozmar správce veřejného osvětlení. Výroba a distribuce většiny výbojových světelných zdrojů je v Evropské unii již zakázána. Do února 2027 zůstávají v platnosti některé výjimky, které umožňují uvádět na trh určité typy vysokotlakých sodíkových výbojek (např. pro speciální použití nebo s nižším obsahem rtuti). Po tomto datu je předpoklad zrušení výjimek a další rozšíření zákazu. Z hlediska veřejného osvětlení to znamená nutný postupný přechod na moderní bezrtuťové technologie, zejména LED. Stejně tak už byla po roce 2022 ukončena produkce standardních výbojkových svítidel.

„Nově instalovaná LED svítidla neakceptují platnou legislativu České republiky i Evropské unie.“

3.

Naopak, neprovozovat v Praze veřejné osvětlení je v rozporu s legislativními předpisy.

Praha od roku 2023 instaluje LED svítidla s maximální CCT 3 000 K (teplá bílá) zcela v souladu s ČSN 36 0459 – Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení (účinná od 1. 3. 2023).

Veřejné osvětlení musí být ale v souladu i s dalšími právními předpisy:

Stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.)
Zákon o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb.)
TKP 15 – Osvětlení pozemních komunikací
ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek na pozemních komunikacích
ČSN EN 13201–4 – Osvětlení pozemních komunikací
ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací

„Před obnovou za LED svítidla neproběhla žádná diskuse, měl být vyhotoven pilotní projekt a až po jeho vyhodnocení měla Praha přistoupit na postupnou výměnu.“

4.

Není pravdou, že by neproběhla diskuse. Pilotní projekt výměny za LED svítidla byl v Praze realizován už v roce 2009. Od roku 2018 pak začala větší systematická výměna.

Základní odborná diskuse, která trvala více jak roky, proběhla před vydáním normy ČSN 36 0459 – Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení, která je účinná od 1. 3. 2023. Té se zúčastnili zástupci určitých oborů, kteří znění normy přijali konsensuálně. Tedy jednohlasně se na podobě znění normy shodli, i když enviromentalisté měli se zněním výhrady.

V komisi společně zasedli zástupci orgánu odpovědného za tvorbu normy, ochrany životního prostředí, architektury a urbanismu, krajinářství, cirkadiánní fyziologie, chronobiologie a chronoterapie, metrologie světla, fyziologie rostlin nebo astronomie.

Naopak v ní chyběli zástupci světelných techniků ze sdružení jako jsou Společnost pro rozvoj osvětlování nebo Česká společnost pro osvětlování. Přizváni nebyly bezpečnostní složky jako Policie ČR, dopravní psycholog, zástupci správců osvětlovacích soustav a řada dalších profesí, pro které je správné fungování veřejného osvětlení nezbytné. Ti podali stovky námitek, které podle nich nebyly vypořádány.

Norma podle nich už tak zohledňuje pouze jeden enviromentální pohled bez vypořádání se se stovkami námitek těchto odborníků a její další omezování a nové výklady jsou pro ně nepřijatelné.

„Oranžové světlo je šetrnější a funguje lépe.“

5.

Svítíme proto, abychom viděli, abychom se i po setmění dokázali orientovat a měli ve veřejném prostředí pocit bezpečí. Při nízkých hladinách adaptačních jasů (osvětleností) výrazně klesá rychlost přenosu informací do mozku – klesá zrakový výkon. Lidé ale až 80 % informací přijímají pomocí zraku.

Oranžové světlo neobsahuje všechny barvy spektra. Bez modré složky spektra zůstávají pro oko objekty ve stejné barvě v nočním dopravním prostředí vůči tmavému pozadí vizuálně nerozlišitelné. Dítě oblečené do této potlačené barvy snadno v dopravním provozu přehlédneme. Přitom modrá barva je například nejčastější barvou kalhot (džíny).

Více o vlivu typu osvětlení

Světelné zdroje s oranžovým světlem mají nižší účinnost, ať jde o vysokotlaké sodíkové výbojky nebo o světelné diody (LED) PC Amber. Pro dosažení stejného světelného výkonu tak spotřebují mnohem více elektrické energie. A to znamená nejen vyšší výdaje na elektřinu v řádek desítek milionů korun, ale také mnohem více CO2. Praha se přitom uhlíkovou stopu zavázala snižovat.

Přečtěte si odbornou zprávu SRVO

„Dříve se svítilo oranžově a nebyl problém.“

6.

Při snahách o energetické úspory nebyl v minulosti jiný výběr. Oranžová barva nebyla cílem, ale důsledkem podstaty vzniku světla vysokotlakých sodíkových výbojek. Že z hlediska bezpečnosti nejsou ideálním řešením dokazuje nutnost přisvětlování přechodů svítidly LED nebo v minulosti používáním halogenidových výbojek.

Vysokotlaké sodíkové výbojky byly technologicky poplatným řešením své doby, ale dnešní požadavky na bezpečnost, chytré řízení a regulaci již neplní.

„Bílé světlo = více světla a více rušení.“

7.

Dříve používané bílé a studené bílé barvy LED světelných zdrojů skutečně mohly působit rušivě. Dnes se již v drtivém případě používají LED v barvě teple bílé. Světelné diody jsou navíc modernější a je možné je mnohem lépe regulovat. U LED osvětlení můžeme díky přesnějším optikám lépe cílit podíl vyzářeného světla tam, kam potřebujeme a omezit světelný přesah. Inteligentní řízení navíc umožňuje stmívání v době, kdy město tolik světla nepotřebuje. Staré výbojky stmívání nebo lepší řízení světla umožňují jen velmi omezeně. 

„Modrá složka z LED zásadně škodí zdraví.“

8.

Na cirkadiánní rytmus člověka může mít vliv i světlo. Souvisí to se syntézou spánkového hormonu melatoninu.

Pokud se vystavujeme večer vysokým dávkám světla, můžeme si tento rytmus narušit. Důležitá je ale také intenzita, kterou na nás světlo působí.

Každý člověk je na světlo citlivý jinak.
Nebezpečných hodnot dosahuje světlo např. v kanceláři (300-500 lx), v nákupním centru (750 lx a více) nebo osvětlení v bytě (např. kuchyň cca 300 lx)
Ovlivňovat nás může i sledování displejů mobilů, telefonů nebo televize (modré světlo).

Veřejné osvětlení ale v žádném případě není hlavním viníkem narušování cirkadiánního rytmu. Dopad světla ze svítidla veřejného osvětlení na fasády domů či do bytů je max. v řádech několika jednotek luxů.

Pokud má modrá složka světla vliv na cirkadiánní rytmus, pak na nás mnohem více působí světlo v interiéru – telefony, televize, tablety, zářivky s vysokou náhradní teplotou chromatičnosti, které doma používáme. Expozice venkovním osvětlením je řádově nižší. V domácnostech je obvykle vyšší intenzita osvětlení, ale především na nás světlo působí mnohem déle. Expozice je řádově vyšší než od veřejného osvětlení.

Některé studie už vyvrací i vliv modrého světla na naše usínání.

Odkaz na článek

Cítíte se být rušeni světlem z veřejného osvětlení? Napište podnět na poruchy@thmp.cz.

„Svítit v noci není potřeba.“

9.

Úplné zhasnutí města není reálné ani bezpečné. Ve městě se i v noci pracuje, jezdí, zasahují složky IZS. Světlo musí splnit bezpečnostní normy, jinak ohrožuje lidi.

V Praze není legislativně přípustné vypnout v noci veřejné osvětlení, lze však přiměřeně snižovat úroveň osvětlení, a to Praha dělá stmíváním nově instalovaného LED osvětlení v nočních hodinách až na 60 % světelného výkonu.

„Město ignoruje podněty občanů.“

10.

Ročně eviduje Praha nízké desítky podnětů na rušivé světlo. Více jak 60 % podnětů se týká stížností na oranžové světlo ze sodíkových výbojek, které nelze regulovat nebo lépe směrovat. Osvětluje i fasády domů a více vniká okny do bytů. Každým jednotlivým podnětem se Praha zabývá. Komfort Pražanů není v žádném případě městu lhostejný.

„Jde o byznys a tlak obchodníků.“

11.

Právě výrobci specializující se na nestandardní LED osvětlení oranžové barvy nebo biodynamická osvětlení, která se nemohou ujmout na trhu, zvyšují uměle ve společnosti strach a snaží se prosadit na trhu vlastní výrobky za každou cenu. Podmínky veřejných soutěží na dodavatele nesmí být nastaveny diskriminačně nebo v rozporu s platnou legislativou. Nastavením nestandardních parametrů můžou zadavateli hrozit právní komplikace.

Praha nehledá extrémy, ale kompromis. O rozhodnutích nerozhoduje „kdo víc křičí“, ale zastupitelská demokracie, odborné podklady a odpovědnost za celé město.

„Stačí na bílé světlo dát barevný filtr, nebo vyměnit optické čočky za oranžové a problém s bílým světlem je vyřešen.“

12.

Podobné návrhy jsou zcela neefektivní, potřebný optický filtr nebo zbarvená čočka pohltí 20 až 30 % světla, a tedy zmaří stejné procento světla a tím i stejný podíl již vyrobené energie. Jakékoli úpravy svítidel mohou být provedeny jedině homologovanými prvky. Jinak upravená svítidla nesmí být ani provozována.

Více